Pooperační terapie

Z hlediska mnoha zkušených ergoterapeutů se věnuje péči o pahýl z hlediska budoucího vybavení příliš málo pozornosti. Lékaři, terapeuti i technici ale musí přistupovat k pooperační fázi po amputaci velmi vážně, neboť zavedením správných opatření ve správný okamžik se může mnohdy zabránit případným pozdějším komplikacím a omezením. To, jak rychle se po amputaci může začít s protetickým vybavením, a jak úspěšně toto vybavení probíhá, závisí především na včasném zapojení a angažovaném přístupu všech zúčastněných.    

 

 

Edémy

Tvorba edému bývá často podceňovaným problémem při pooperační péči. Edémy vznikají tím, že dochází k hromadění lymfy ve vzniklých tkáňových mezerách a prostorách, která byla předtím odváděna neporušenými lymfatickými dráhami. Edém představuje nevyhnutelnou reakci na operativní a posttraumatický stav a v normálním případě zmizí asi po jednom týdnu. Občas se však vyskytnou pooperační průběhy, při nichž dochází k trvalým edémům, které mají za následek zpoždění protetického vybavení. Pro bezproblémové zhojení rány v pooperační fázi se proto musí přistoupit k opatřením, která zabraňují delšímu trvání edému nebo jeho výskyt alespoň omezí. K tomu patří kromě důsledného lékařskému dozoru na hojení rány po operaci především správná manipulace s pahýlem.     Polohování pahýlu v úrovni nad srdcem umožňuje dobrý odvod lymfy. Kromě toho by měl v pooperační fázi provádět speciálně vyškolený terapeut každý den lymfatickou drenáž. Aby se dosáhlo prokazatelného terapeutického úspěchu a také se zvýšila motivace, mělo by se provádět průběžné měření pahýlu a výsledky měření zaznamenávat v měrných listech. Jak lékaři tak i fyzio- a ergoterapeuti mají k dispozici doporučení ohledně přiměřených netraumatických terapeutických postupů v případě edémových tkání. Při terapii edému je bezpodmínečně nutné zabránit pasivnímu, agresivnímu, manuálnímu prodlužování tkáně na pahýlu. To by totiž mohlo mít za následek vznik mikrotraumat, která by zase mohla vést k edému. Kromě toho je důležité provádět adekvátní terapii bolesti, aby se zamezilo strachu z dalších bolestí ze strany pacienta a odmítání protetického vybavení. Další terapeutické kroky:
Kromě profylaxe edému jsou v pooperační fázi důležité ještě další terapie. Přitom je nejdůležitější provádět nejprve péči o vlastní ránu a o jizvy. Potom se musí začít se senzibilizací pahýlu a desenzibilizací jizvové tkáně. Dále je důležité včasně mobilizovat amputační linii sousedních kloubů.   Aby se pacient obešel v nouzové situaci i bez protézy, mělo by se trénovat dostatečně včas používání zachovalých končetin k provádění každodenních činností, zejména pak osobní hygieny. Požádejte svého terapeuta, aby společně s Vámi vypracoval individuální plán cvičení, který by Vám poskytl podporu při cvičení doma! Pahýl se musí od samého začátku také vytvarovávat pomocí kompresních obinadel. Ovíjení pahýlu jakékoli délky pomocí obinadel provádí nejprve terapeut a později jej může na základě předchozích instrukcí provádět i sám pacient. Pokud není pacient schopný provést ovinutí pahýlu sám a nejsou-li k dispozici žádné osoby, které by mohly tuto činnost provádět, může se tento problém vyřešit pomocí individuálního nebo sériového silikonového návleku.