Stejně kvalitní jako je vybavení našimi výrobky v případě amputace nebo vrozené vady, musí být i trénink postižené paže.




Při jednostranné amputaci nebo vrozené vadě je zapotřebí zapojit do cvičení i zachovanou ruku. Jednoruční cvičení jsou důležitá zejména tehdy, když má pozdější protéza sloužit pouze jako přidržovací ruka a ne jako náhrada dominantní – většinou pravé ruky. Děti s vrozenou vadou jsou při těchto cvičeních mimořádně vynalézavé, neboť se nemusí nejprve „přeškolovat“. Je pochopitelné, že např. pravák, kterému musela být amputována pravá ruka, má zpočátku potíže s nacvičováním levé strany tak, aby dokázal dobře nahradit funkce pravé strany, která byla před tím dominantní.
Tento trénink má za účel normalizaci svalové síly (svalového tonusu). Přitom je mimořádně důležité provádět cviky, při nichž se zatěžují současně obě ruce. Takže např. při fantómových bolestech může pomoci cvičení, při kterém dáme paže do stejné polohy a napneme je. Na rozdíl od vrozených vad se v případě amputací provádí bandážování pahýlu. Ovíjení pahýlu se musí provádět s napjatým obinadlem diagonálně a kónicky, aniž by se však obinadlo do pahýlu zařezávalo.
Alternativně si může pacient sám navlékat individuální kompresní návlek, aby se zachoval kónický tvar pahýlu a podpořil se potřebný zpětný tok krve žilami. Po jednoručním tréninku a popisované gymnastice pahýlu se přistoupí k tréninku s protézou. Musí se procvičovat používání protézy: nacvičí se nasazování a sundávání protézy, použití funkcí a v neposlední řadě čištění a péče o protézu tak, aby bylo možné prakticky využít všechny její výhody.
Pomocí speciálních cviků se procvičí polohování: protéza se musí uvést do co nejlepší výchozí polohy umožňující optimální úchop. Neboť nevhodné polohování může představovat základní příčinu nepřesného a nejistého úchopu.
Nácvik funkce bez použití pomůcek se nejprve provádí před zrcadlem. Tak se může pacient sám kontrolovat a současně vidět pozitivní vliv protetického vybavení na celkové držení těla.
